Dovolujeme si uveřejnit výběr z poznámek a komentářů signatářů petice Za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti. Sběr podpisů probíhal od ledna 2010 do března 2020.
Můj otec byl v této věznici mučen a prožil si tady své peklo. Odtud byl odeslán do koncentračního tábora se štítkem „návrat nežádoucí“. Jsem přesvědčená, že tato věznice by měla být zachována jako památník na bezpráví a utrpení způsobené válkou a krutostí některých lidí.
Je třeba udělat všechno proto, aby se o komunistech vědělo co nejvíc.
Chtěla bych poděkovat za tuto iniciativu, protože si myslím, že v současné době se na minulost zapomíná. Je smutné, že dnešní lidé si nechtějí připouštět, že něco takového je součástí naší historie. Ale i když je to bolestivé, nesmíme zapomínat a musíme se poučit!
Doufám a věřím, že se podaří zrealizovat myšlenku získat budovu věznice a udělat v ní důstojný památník těm, kteří padli zvrhlému režimu za oběť, a jako výstraha ostatním.
Vážení, držím vám palce ve vaší snaze, tyto zločiny nesmějí být a nebudou zapomenuty.
„Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování…“ (George Santayana)
Nemohu nepodpořit tuto věc! Mě vůbec překvapuje, že se za vytvoření muzea musí psát v našem státě petice. Někdy se za nás tak velice stydím!
Díky za zorganizování petice, je to nesmírně důležité. Kvůli lidem, kteří zde trpěli, kvůli nám, kteří zapomínáme, a zejména těm, kteří přijdou po nás.
Můj otec, jako živnostník ve Zlíně, v r. 1950 taky prošel vazbou v Uh. Hradišti a pak převýchovou v Jáchymově. Byl poznamenaný na celý zbytek života i s naší rodinou. Musí se stále připomínat, že bolševici v Rusku a komunisté u nás, byli schopni vraždit a nelidsky mučit nevinné lidi, aby získali moc a ovládli národy, a že StB využívala i morální a lidské zrůdy typu A. Grebeníček, L. Hlavačka, M. Moučka a další. Je velmi nebezpečné, že komunisté mají ve státní správě tolik stoupenců, že mohou likvidovat i snahu o vybudování takovéhoto památníku, a musí se pořádat petice. Petici plně podporuji a děkuji vám, že jste tak závažnou věc nenechali padnout a „tiše vyšumět do ztracena“.
Prožil jsem v reálném socialismu téměř 34 let svého života. Nebylo v zájmu dělnické třídy, aby dítě takových rodičů, jako ti moji, studovalo jakoukoli střední nebo snad vysokou školu. Přeji si, aby mé děti a děti jejich dětí již nikdy nemusely z politických důvodů opustit zaměstnání nebo bydliště, aby se musely znovu bát vyjádřit svůj názor, aby musely prožít svůj život za ostnatým drátem tak jako my. Asi nebude nikdy dost příležitostí jim naši minulost připomenout nebo vysvětlit. I proto budu podporovat každý krok k udržení paměti národa jako je vytvoření podobného památníku. Protože zločiny komunismu nebyly z různých důvodů potrestány, je třeba především mladé generaci připomínat temné stránky naší minulosti, i když se to soudruhům moc nelíbí.
Zločiny nacismu a komunismu nesmí být zapomenuty – mohly by se snadno vrátit.
Je třeba zachovat alespoň jednu takovou autentickou památku, aby se nezapomnělo na to, co by se v případě zapomenutí zase mohlo opakovat. Jako historikovi je mi to jasné, ale svět chce být klamán a společnost k historii moc neinklinuje. Díky tomu se komunisté producírují v parlamentu a derou do vedoucích funkcí.
Už aby to bylo, děkujeme vám za napravování škod komunismu a přejeme, aby se tak stalo co nejdříve, dokud ještě žijí aspoň příbuzní těch, jimž bylo ubližováno, a ti, co ubližovali, či jejich příbuzní. Ale hlavně pro upozorňování na věci, které komunismus činil, pro varování mladých, že komunismus byla zvrácenost, tedy v rukou Stalina, Gottwalda, Grebeníčka a jim podobných. Komunismus je sice hezká myšlenka, ale zcela nerealizovatelná. Vzpomínám, jak nám v dětství říkali, že všichni budeme mít zdarma denně chleba a každý doma televizi – v roce 1960.
Minulý rok jsem navštívila obdobným způsobem využitou věznici v Berlíně, ve které provádí bývalí vězni, vaši snahu plně podporuji!
Podporuji tento návrh na rekonstrukci věznice, protože si myslím, že by se mělo nahlédnout pod pokličku naší blízké minulosti. Pokud se máme vyrovnat se svou minulostí, komunistickou, mělo by se o tom začít nejen mluvit (a to otevřeně), ale i jednat. Což by podpořila rekonstrukce věznice na muzeum.
V Hradišti jsem se narodila, tak mám k tomu městu vztah. Kultivovat tento národ (a že kultivovat potřebuje) se rozhodně nepodaří stavbou dalších giga mega super obchodů a zábavních podniků. Nesmíme si nechat vnucovat tupou bezduchou pseudokulturu konzumu.
Som za zachovanie všetkých národných a kulturných a iných pamiatok pre našich nasledujúcich.