* 1925 † 2016
„Tak nejdřív se nás snažili psychicky zdeptat. Potom přišly fyzické výslechy, které se protahovaly. Oni se střídali a člověk se tak složí nejprve psychicky a potom ani fyzickému už nedokáže odolávat. U mě byly tři výslechy až do ztráty vědomí. Při výsleších elektřinou to dělali tak, že přidávali a ubírali… oni přeci chtějí z člověka něco dostat a ne pustit elektřinu a hup, to by zabíjeli. To byly nejhorší výslechy. Člověk neztratil vědomí třeba tři až pět hodin.“
Jít čestně a poctivě životem, to je krédo Pavla Hubačky, který byl za protikomunistickou odbojovou činnost odsouzený na třicet let těžkého žaláře. Rodák z Dolních Bojanovic byl synem malorolníka Metoděje. Vyučil se autoelektrikářem. S bratrem Františkem se během nacistické okupace zapojil do domácího odboje. Po válce se stal členem Československé strany lidové, místonáčelníkem Orla a spoluzakladatelem Junáka. Po únorovém převratu v roce 1948 začal organizovat akce proti komunistům a s knězem Pořízkem podporoval perzekvované rodiny. Poznal při tom Jaroslava Vetejšku, který po školení u francouzské tajné služby převzal vedení bojanovické odbojové skupiny a podílel se na zastřelení poručíka StB Aloise Dyčky (původně ho měli unést, Dyčka se ale bránil se zbraní v ruce). 7. ledna 1950 ve dvě hodiny ráno si pro Pavla Hubačku přišla StB. Dostal se na vyšetřovnu v Uherském Hradišti. Popisovat tamní brutální výslechy je pro něj i ve stáří zkouška ohněm. Obzvlášť bolestivé bylo kromě elektřiny kopání do břicha a ledvin a tlučení do připoutaných chodidel. Dva měsíce po jeho zatčení vyřkl soudce Jaroslav Novák verdikt: třicet let vězení za velezradu a vyzvědačství, peněžitý trest 30 000 Kčs, konfiskace veškerého majetku a trest odnětí občanských práv po dobu deseti let. Pavel Hubačka prošel věznicemi a pracovními tábory v Praze na Pankráci, v Leopoldově, na Mírově či v Plzni na Borech. Nejdéle byl v uranových dolech na Příbramsku. V průběhu věznění onemocněl tuberkulózou. Podmínečné propuštění přišlo v červenci 1964. O rok později se oženil a s manželkou vychovali tři děti. Živil se jako svářečský instruktor, s bývalými vězni provozoval také svářečskou školu. Ještě dlouho po propuštění ho sledovala StB. Je členem pobočky KPV v Hodoníně, kde do roku 2003 zastával funkci místopředsedy. Byl jedním ze svědků v procesu s vyšetřovatelem Aloisem Grebeníčkem.