* 1927 † 2020
„Výslechy byly dlouhé, byly tvrdé a vyčerpávající, protože jsem měl strach. Vyšetřovatelé se totiž pídili po jménu člověka, od kterého jsem leták dostal, a já jsem jej nechtěl prozradit. Byl jsem si vědom toho, že je zdravotně postižený a výslechy a věznění by pravděpodobně nevydržel. Měnil jsem proto výpovědi a různě kličkoval, a tak se mně podařilo jméno přítele neprozradit.“
Vladimír Drábek, rodák z Kudlovic, byl aktivním skautem. Maturoval v roce 1947 na gymnáziu v Uherském Hradišti a veřejně se angažoval, po únoru 1948 mu ovšem komunisté zakázali členství v obecním zastupitelstvu. Zrušili navíc skautský tábor. V té době se dvacetiletému Vladimíru Drábkovi dostal do rukou protikomunistický leták. Rozhodl se, že ho ve jménu pravdy bude šířit dál. Brzy na to přišlo obvinění a výslechy na vyšetřovně StB ve vile Franklovka v Uherském Hradišti. Právě tam pan Drábek viděl i tzv. elektrické boty. Vyšetřovatelé vyhrožovali jejich použitím, nakonec k tomu ale nepřikročili. Rozsudek zněl: dva a půl roku nepodmíněně za přípravu úkladů o republiku. Vladimír Drábek si pak svůj trest odpykával ve věznici na brněnském Cejlu, kde prý byla zima, špína, přeplněné cely i hrubí dozorci, a na plzeňských Borech, kde naopak rád vzpomínal na tzv. vězeňskou univerzitu spočívající v přednáškách řady vzdělaných spoluvězňů. Poslední část trestu strávil v pracovním táboře v Třemošné u Plzně, kde pracoval i s Němci, odsouzenými v retribučních procesech. Vztahy všech vězněných byly nicméně korektní. V roce 1951 se dostal domů. Jako politicky nespolehlivý člověk pracoval u soustruhu, na vojně sloužil u neblaze proslulých Pomocných technických praporů a onemocněl tam tuberkulózou. Osobní život měl o něco radostnější, v roce 1955 se oženil a narodila se mu dcera Marie. Vystupoval také s místním folklorním souborem, s nímž cestoval i za hranice. V roce 1968 se připojil k hnutí bývalých politických vězňů K 231. Rehabilitován byl pan Drábek až v roce 1989. O rok později byl v komunálních volbách zvolen starostou obce Kudlovice. Zpíval ve sboru a včelařil. Stal se rovněž předsedou Konfederace politických vězňů v Uherském Hradišti.